Ursula Poznanski
je rakouská spisovatelka, která se zařadila mezi mé oblíbené autory. Zejména díky tomu, že její knihy jsou napínavé, mají zajímavé náměty a vždy Vás překvapí. Nejvíce oceňuji její originalitu a logičnost příběhů. Vše je vždy dotažené do konce a na konci vše do sebe hezky zapadá.
První knihu od Ursuly jsem začala číst na doporučení mamky - Erebos - závislost je slovo, které této knize dominuje. Tak jako všechny hráče hra vtáhla, tak i já nemohla přestat číst tuto knihu. Děj knihy mě pohltil; líbili se mi pasáže, které popisovali proces zahájení hry; nejvíce jsem si užívala prolínání hry s realitou a konec mě úplně dostal (protože jsem čekala tak trochu něco jiného).
První knihu od Ursuly jsem začala číst na doporučení mamky - Erebos - závislost je slovo, které této knize dominuje. Tak jako všechny hráče hra vtáhla, tak i já nemohla přestat číst tuto knihu. Děj knihy mě pohltil; líbili se mi pasáže, které popisovali proces zahájení hry; nejvíce jsem si užívala prolínání hry s realitou a konec mě úplně dostal (protože jsem čekala tak trochu něco jiného).
Autorčin styl psaní se mi líbil, i přestože někdy působil až moc stroze a jednoduše. Rozhodla jsem se tedy zkusit další knihu od této autorky - měla jsem zálusk na knihu Pět (ze série Beatrice Kasparyová), ale v knihovně měli právě na půjčení jen Slepí ptáci.
Takže jsme začala 2. dílem této série - Beatrice jsem si ihned oblíbila (byla upřímná a milá; líbilo se mi, že působí zkušeně), jejího parťáka (nemám tohle slovo ráda, ale partner evokuje něco jiného) Florina jsem si taky oblíbila, ale přišel mi až moc „ušlápnutý“. Jediné co bych vytkla je, že mi zde chyběli určité náznaky, které by nám dokázali poodhalit skutečného vraha a mi mohli hádat, kdo by to měl být. Takže zakončení příběhu bylo nečekané a tak trochu mimo mísu.
Takže jsme začala 2. dílem této série - Beatrice jsem si ihned oblíbila (byla upřímná a milá; líbilo se mi, že působí zkušeně), jejího parťáka (nemám tohle slovo ráda, ale partner evokuje něco jiného) Florina jsem si taky oblíbila, ale přišel mi až moc „ušlápnutý“. Jediné co bych vytkla je, že mi zde chyběli určité náznaky, které by nám dokázali poodhalit skutečného vraha a mi mohli hádat, kdo by to měl být. Takže zakončení příběhu bylo nečekané a tak trochu mimo mísu.
Kniha Pět byla jízda - zajímavý nápad s geocachingem se mi opravdu líbil. Příběh byl čtivý a napínavý a byli zde náznaky, kdo by mohl být vrah (což jsem opravdu ocenila). Takže pokud si chcete přečíst takovou lehčí detektivku, tak tohle je prostě ono - žádné drastické scény a neuvěřitelné zápletky a ještě jedno plus obě knihy jsou spojené s minulostí.
V říjnu by měla vyjít další knihy v sérii Beatrice Kaspary - Hlasy. Knihy se nemůžu dočkat a doufám, že bude stejně dobrá (lepší) jako předchozí.
Poslední kniha, kterou jsem četla je Saeculum - uprostřed lesů začíná boj o život...... Anotace knihy mi trochu připomínala film (horor) Záhadu Blair Witch, takže jsem se opravdu těšila (i přestože horory-filmy nemám ráda, u knih mi to nevadí). Kniha byla úžasná - přečetla jsem ji během pár dnů - opět originální nápad a zajímavá neotřelá zápletka. Kniha Vás nutí přemýšlet - co, proč a jak to? Postupně rozvíjíte určité teorie (asi milion), ale konec Vás stejně překvapí.
Četli jste již něco od této autorky? Líbí se Vám její příběhy?
