Oblíbení autoři 1# Ursula Poznanski

Ursula Poznanski

je rakouská spisovatelka, která se zařadila mezi mé oblíbené autory. Zejména díky tomu, že její knihy jsou napínavé,  mají zajímavé náměty a vždy Vás překvapí. Nejvíce oceňuji její originalitu a logičnost příběhů. Vše je vždy dotažené do konce a na konci vše do sebe hezky zapadá. 

První knihu od Ursuly jsem začala číst na doporučení mamky - Erebos -  závislost je slovo, které této knize dominuje. Tak jako všechny hráče hra vtáhla, tak i já nemohla přestat číst tuto knihu. Děj knihy mě pohltil; líbili se mi pasáže, které popisovali proces zahájení hry; nejvíce jsem si užívala prolínání hry s realitou a konec mě úplně dostal (protože jsem čekala tak trochu něco jiného).

Autorčin styl psaní se mi líbil, i přestože někdy působil až moc stroze a jednoduše. Rozhodla jsem se tedy zkusit další knihu od této autorky - měla jsem zálusk na knihu Pět (ze série Beatrice Kasparyová), ale v knihovně měli právě na půjčení jen Slepí ptáci.

Takže jsme začala 2. dílem této série - Beatrice jsem si ihned oblíbila (byla upřímná a milá; líbilo se mi, že působí zkušeně), jejího parťáka (nemám tohle slovo ráda, ale partner evokuje něco jiného) Florina jsem si taky oblíbila, ale přišel mi až moc „ušlápnutý“. Jediné co bych vytkla je, že mi zde chyběli určité náznaky, které by nám dokázali poodhalit skutečného vraha a mi mohli hádat, kdo by to měl být. Takže zakončení příběhu bylo nečekané a tak trochu mimo mísu. 

Kniha Pět byla jízda - zajímavý nápad s geocachingem se mi opravdu líbil. Příběh byl čtivý a napínavý a byli zde náznaky, kdo by mohl být vrah (což jsem opravdu ocenila). Takže pokud si chcete přečíst takovou lehčí detektivku, tak tohle je prostě ono - žádné drastické scény a neuvěřitelné zápletky a ještě jedno plus obě knihy jsou spojené s minulostí.

V říjnu by měla vyjít další knihy v sérii Beatrice Kaspary - Hlasy. Knihy se nemůžu dočkat a doufám, že bude stejně dobrá (lepší) jako předchozí. 

Poslední kniha, kterou jsem četla je Saeculum - uprostřed lesů začíná boj o život...... Anotace knihy mi trochu připomínala film (horor) Záhadu Blair Witch, takže jsem se opravdu těšila (i přestože horory-filmy nemám ráda, u knih mi to nevadí). Kniha byla úžasná - přečetla jsem ji během pár dnů - opět originální nápad a zajímavá neotřelá zápletka. Kniha Vás nutí přemýšlet - co, proč a jak to? Postupně rozvíjíte určité teorie (asi milion), ale konec Vás stejně překvapí. 

Četli jste již něco od této autorky? Líbí se Vám její příběhy?

V šedých tónech - Ruta Sepetys

Kniha dokázala „krásně“ přiblížit situaci v Pobaltských státech a Sovětském svazu za 2. světové války i po ní. Tato část historie není tolik známá, ale teď po tolika letech začíná docházet k objasnění celé situace a hodně lidí se po tolika letech odhodlalo (konečně mohlo) poodhalit své příběhy.

Toto je moje první kniha od této velmi opěvované autorky (musím souhlasit). Příběh, který se v knize odehrává, trvá téměř dva roky, ale kniha není nijak přehuštěná - ubíhá rychle, čte se jedním dechem, nejsou zde žádné přebytečné pasáže a vše působí tak věrohodně a syrově jako kdyby to opravdu autorka prožila.

Hlavní hrdinkou příběhu je Lina - mladá litevská dívka, která se ocitá se svou matkou a bratrem na cestě - nikdo, ale netuší, jaký je vlastně cíl této cesty. 

Boj o holý život, které v této době zakusilo až příliš mnoho lidí, je popsán věrohodně a dokážete se vcítit do situace všech, které jsou v této knize zachyceni. Síla lidského odhodlání, solidarita, ale i absolutní tyranství a nenávist - to vše je v této knize, která vás upoutá a vy si přejete, aby vše byla jen fantazie a nemůžete uvěřit, že se opravdu tohle dělo (děje). 

Líbilo se mi zakončení knihy, které krásně dotváří celý příběh. Akorát mi tam trochu chybělo, že jsme se nedověděli co se stalou s Lininým otcem. 

Největší náhodou na kterou jsem v této knize narazila je, že Lina slaví narozeniny 22. března, já mám narozeniny ve stejný den - a knihu jsem přečetla právě v tento den = miluji takové náhody (nebo osud?). 

Tato kniha se pro mě stala knihou 2017 (možná prozatím, ale nejsem si jistá, zda tuto knihu něco překoná). Tuto knihu opravdu doporučuji a doufám, že si ji hodně lidí oblíbí, tak jako já. 

5/5 hvězdiček

Čtenářská výzva - splním či nesplním?

Tato čtenářská výzva se mi opravdu líbí a mám takový pocit, že letos bych ji opravdu mohla splnit. Myslím, že mám k tomu zdárně nakročeno!

Knižních výzev se účastním docela často, bohužel většinou na výzvu narazím už během průběhu jejího trvání např. na výzvu 2016 v říjnu. Letos jsem, ale poctivě začala už v lednu! Tak se jdeme kouknout, co už jsem splnila a co mi ještě chybí

Splněné:

1) kniha, která je starší než čtenář = 1984 - George Orwell
Na tuto knihu jsem se opravdu těšila, protože Farma zvířat patří mezi moje oblíbené knihy. Bohužel kniha mě trochu zklamala - přišla mi příliš dlouhá a některé pasáže mě opravdu nebavili (musela jsem se donutit, abych je nepřeskočila). Za to konec mě opravdu bavil a dokázal mě překvapit. 3*

2) kniha, která je autorovou prvotinou = Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - Ramson Riggs

I pro tuto položky jsem si nevybrala knihu, která by pro mě byla ta pravá. Bohužel. Knihu jsem četla neuvěřitelně dlouho a trochu jsem se musela ke čtení nutit. I přestože příběh byl zajímavý a konec se mi opravdu líbil, nějak jsem tomu velkému příběhu nevěřila a přišlo mi, že je zde až moc nelogičností. Po tom velkém humbuku jsem čekala, že si z toho sednu na zadek. 3*

  

3) kniha, která má na Databázi knih méně než 500 hodnocení = Winter - Marissa Meyer
Závěrečná kniha série Měsíční kroniky se mi opravdu líbilo a lepší zakončení jsem si nemohla přát. 5*

5) kniha od severského autora = Sněhulák - Jo Nesbo
První a myslím, že ne poslední Nesbo. 5*

10) kniha psaná formou deníku = Poslední aristokratka - Evžen Boček

Kniha se četla jedna radost! Určitě doporučuju! 5*

11) kniha od autora ze sousedního státu = Slepí ptáci - Ursula Poznanski

Jasnou trefou je rakouská spisovatelka Ursula Poznanski. Nejprve jsem měla v plánu knihu Pět, ale bohužel v knihovně nebyla zrovna k mání, takže jsem šáhla po Slepí ptáci. (Ale stejně mám už přečtenou i knihu Pět). 5*

13) kniha vydaná v roce 2017 = Koruna - Kiera Cass

Lepší zakončení Selekce jsem si nemohla přát! 5*

14) kniha od českého autora = Pekáč buchet - Kateřina Petrusová

Od koho jiného než od mé oblíbené autorky! 4*

15) kniha se zvířetem v názvu = Den, kdy slétly vlašťovky - Ivan Binar

Kniha, na kterou jsem narazila úplnou náhodou. I přestože se jedná o papírové vlašťovky, tak v názvu zvíře pořád je...a kdo nečetl stejně neví. 4*

17) kniha, která má jednoslovný název = Brooklyn - Colm Tóbin

4*

18) kniha s jménem v názvu =  Na co Alice zapomněla - Liam Moriarty

Od této knihy jsem čekala trochu víc - příběh byl zajímavý, ale přišel mi nedotažený a občas zde byli dost nelogické situace. 4*

19) kniha pohádek = Bajky Barda Beedleho - J. K. Rowling

Pro tuhle položku jsem si vybrala bajky - sice název neodpovídá, ale anotace nelže - prastaré pohádky. Harryho Pottera miluju, takže toto byla jasná volba. 4*

Ještě nemám splněno:

4) kniha odehrávající se v budoucnosti

Jelikož jsem fanoušek scifi a fantasy tak je pro mě tato položka splněným snem - Ready player one od Ernest Cline.

6) kniha, jejíž děj se odehrává v Praze

Co jiného než kniha od  "uctívaného" Patrika Hartla - Malý pražský erotikon.

7) kniha od držitele Pulitzerovy ceny

Tato položka byla pro mě velmi obtížná. Mám zde: Americká idyla - Philip Roth a Jsou světla, která nevidím - Anthony Doerr. Sama jsem zvědavá, kterou si vyberu.

8) oblíbená kniha rodičů/prarodičů

Tato kniha je oblíbenou knihou mamky mého přítele - Babí léto od Magdy Váňové.

9) kniha, odehrávající se na ostrově

U této položky mě ihned napadl Pán much od W. Golding, vlastně ani nevím proč, knihu jsem totiž už četla a nějak mě ani nezaujala. Po dlouhém hledání jsem si nakonec vybrala knihu Deset malých černoušků od Agatha Christie, na tuto knihu jsem velmi zvědavá, protože se jedná o žánr, který téměř nečtu.

12) kniha od autora žebříčku 100 nejoblíbenějších autorů Databáze knihy

Erich Maria Remarque je můj nejoblíbenější spisovatel, sice je pravda že už dlouho jsem od něj žádnou knihu nepřečetla. Ale stejně pořád platí, že pokud se někdo zeptá, kdo je oblíbený spisovatel řeknu jeho! Takže určitě nějaká kniha od tohoto autora.

16) darovaná kniha

Gejšu od Arthura Goldena mám doma už pár let a zatím jsem se k ní nedostala (ani film jsem neviděla), takže teď se do ní snad konečně pustím (doufám, že nedostanu žádnou jinou knihu, i když pár jich na svém wishilstu mám).

20) kniha, jejíž první věta začíná otázkou

K této položce jsem se musela inspirovat komentáři na stránkách Databáze knih - zaujala mě kniha Všechny malé zázraky od Jennifer Niven nebo Love story od Ericha Segala. Možná, ale prostě budu jenom tak bloumat po knihovně a hledat tu knihu, která začíná otázkou - to bude to pravé pro mě!

  

12/20

Tak co myslíte? Zvládnu to?

Slepá vášeň - Meg Cabot - Slepá prostota?

Knihu Slepá vášeň jsem si půjčila hlavně díky tomu, že od této autorky jsem četla už pár knih, které mě bavili. Loni jsem přečetla sérii Mediátor, která mě zaujala, ale bohužel se mi nevryla tolik do paměti jako jiné "sériovky", které tak ráda čtu. Trilogie V kůži supermodelky byla taková průměrná romanťárna s prvky komedie a zajímavou zápletkou a rozuzlením. Poslední knihou od Meg Cabot byla Nenasytná, na kterou jsem se opravdu těšila - bohužel tato kniha, ale za moc nestála.

I tak jsem se, ale rozhodla, že dám Meg Cabot šanci, a půjčila jsem si knihu Slepá vášeň (originální název zní She went all the way…..takže vůbec nechápu, kde ksakru vzali takový název, který evokuje podprůměrnou knihu ve stylu Padesáti odstínů šedi).

Kniha má dobrou anotaci, takže jsem se opravdu těšila - čekala jsem pořádnou akci a popisy krásné přírody na Aljašce, bohužel ani jednoho jsem se nedočkala. Kniha začíná chaoticky a ve změti jmen a příjmení nevíte kdo je kdo a hledáte hlavní hrdiny, kteří se v tom chaosu ztrácí. Autorčin styl psaní je velmi zhuštěný a zmatený, takže mi poměrně dlouho trvalo, než jsem si na něj zvykla.

Hlavní hrdinka (Lou) má působit drsně a světově, bohužel působí ale jako nesympatická cynická ženská. Hlavní hrdina (Jack) je vykreslen jako Supersukničkář, který má šrámy z minulosti (tak to na mě působilo) - bohužel žádné šrámy asi neměl, pouze byl takový zbrklý a nepotkal tu pravou. Po „víkendu“ v horách, který měl být asi tou akční stránkou knihy, zjistí, že Lou je ta pravá a stane se z něj ukázkový Superpodpantoflák.

Přišlo mi, že celou dobu se autorka snaží o nějaké napětí, které ale moc nefungovalo, když víte, kdo je vlastně ten super tajný zabiják (mě to došlo během pár minut - protože kdo jiný by to asi tak měl být?). Takže závěrečná scéna, kdy se Lou rozhodne zachránit Jacka, vyjde na prázdno a působí trapně.

Konec byla táááák strašně přesládlý…ale upřímně já ty šťastné konce miluju (ale mám je raději, když hlavní hrdinové opravdu trpí a pak konečně procitnou a vše si uvědomí). Na konci mě také štvalo, že zde nebyl vůbec rozvinut vztah rodičů (to jako nikdo neřeší?).

2/5 hvězdiček

Příliš mnoho Kateřin - Kniha o ničem?

Příliš mnoho Kateřin - John Green

Knižní klub - 2015
ISBN: 978-80-242-4799-1

Moje druhá kniha od Johna Greena, kterou jsem četla. Po "Hvězdy nám nepřály" jsem čekala wau efekt, který se bohužel nekonal. Po přečtení ostatních recenzí a zjištění hodnocení jsem věděla, že tato kniha není pro každého a možná jsem raději měla sáhnout po jiné Greenovce. V knihovně, ale bohužel žádná jiná k dispozici nebyla, takže proč ne zrovna Příliš mnoho Kateřin?

Příběh začíná zajímavě -  s Colinem se rozešla již devatenáctá Kateřina, aby na ni zapomněl a přestal se utápět v lítosti, poslechne svého kamaráda Hassana a vydá se s ním na cestu, která nemá žádný cíl. Myslím si, že to je dobrý začátek knihy, ale pak přišlo jedno velké nevýrazné nic, které se mělo tvářit jako promyšlený příběh s velmi zajímavou matematickou zápletkou, která je ve výsledku vlastně o ničem. Matematická rovnice sice nakonec objasní jednu věc Colinovi, že nic nejde předvídat, ale to mi přijde trochu unylé a bezduché.

Takže ve výsledku je vlastně kniha o ničem, ale na druhou stranu je to už dva týdny, co jsem ji přečetla a tak nějak na ní nemůžu zapomenout, takže možná tohle byl záměr pana Greena - kniha o ničem, která Vás ale nutí přemýšlet a vy zjistíte, že chcete přesně to co Colin (a každý z nás je tak trochu Colinem).

+ kniha se čte jedna radost, krásně ubíhá a nejsou zde žádné přebytečné pasáže
+ autorův styl psaní je jednoduchý a umí Vás vtáhnout do děje
+ kamarád Hassan, který se díval na svět optimisticky, na nic si nehrál a s ničím si nelámal hlavu
+ Colin mi připomínal Sheldona ze seriálu The big bang theory (nerdovská tématika prostě teď frčí)
+ zjistíte, že na každého Colina čeká nějaká Kateřina Lindsey (tak jako na Sheldona Amy)
+ "posedlost" Kateřinami

- nápad na příběh zajímavý, ale nedokázal se více rozvést
- Colin, který řešil absolutně všechno od nesmrtelnosti brouka po perpetum mobile
- musela jsem si zvykat na vysvětlivky pod čarou, kterých je tam opravdu hodně moc - ze začátku mě trochu brzdily v ději

3,5/5 hvězdiček

Z knihovny I.

Jsem typ člověka, který jde vždy do knihovny s tím, že si půjčí maximálně tři knížky. Ale pak najednou v regálu zahlídnete knihu, kterou si chcete už tak dlouhou přečíst, ale ona byla pořád rozpučovaná, ale teď ji zrovna mají - prostě osud.! Takže to pak vypadá tak, že máte plnou tašku + ještě jednu až dvě knížky nesete v ruce, protože je prostě musíte mít. Plus knihovnice na Vás kouká jako na úplného blázna, který nedělá nic jiného než, že čte. Ne, že by to nebyla pravda. 

Takže tady máte moje „úlovky“ (někdy je to totiž opravu boj).

Po shlédnutí filmu Hvězdy nám nepřály (ano, konečně jsem se odhodlala podívat na film, i když s trochou nátlaku) jsem měla chuť na nějakou další knihu od Johna Greena. Po knize Příliš mnoho Kateřin jsem si půjčila Will Grayson, Will Grayson, kterou napsal John Green v tandemu s Davidem Levithanem.

Od spisovatelky Jandy Nelson jsem přečetla Nebe je všude (bohužel kniha mě moc nezaujala), rozhodla jsem se, ale že ji dám ještě šanci - Dám ti slunce.

Na co Alice zapomněla mě bohužel moc nezaujala (na stránkách CBDB - Wajny), ale i tak dám spisovatelce šanci, protože knihy, které jsem si půjčila mají trošku lepší hodnocení a hodně lidí mi říká, že prostě její knihy jsou boží, tak uvidím, třeba ji konečně přijdu na chuť - Zamilovaná hypnotizérka a Sedmilhářky. Druhou zmiňovanou knihu jsem si půjčila také kvůli seriálu, který je vysílán stanicí HBO. Ještě úplně nevím, jestli se chci na seriál koukat, ale pro jistotu si tuto knihu přečtu, protože po zhlédnutí bych už neměla na knihu náladu  (viz. většina dílů Harryho Pottera L).

Čtenářské výzvy mě hodně baví. Jako první položku v seznamu - kniha, která je starší než čtenář - jsem si vybrala knihu 1984 od Orwella.  Farma zvířat patří mezi moje oblíbené knihy a zpříjemňovala mi přípravu na maturitu (co si budeme nalhávat, mě to téměř každá kniha zpříjemňovala až na Na cestě od Keruaca, kterou jsem prostě nedokázala dočíst (asi nejsem zase takový beetník, jak si myslím).

Za tuhle knihu se tak trochu stydím - Něžná je noc od Fitzgeralda. Knihu jsem si půjčila pouze kvůli její obálce, kterou poslední dobou vídám téměř u každého instabooktobera (a prý nemůže instagram „inspirovat“). Takže asi tak!

O Rutě Sepetys jsem toho hodně slyšela - úžasná spisovatelka se zajímavý příběhy - takže jsem si radši půjčila hned dvě knihy - Sůl moře a V šedých tónech - doufám, že budu moct jen souhlasit.

Když pan Pes kousne od Briana Conaghana je pro mě neobvyklá kniha, ale námět knihy mě zaujal a já doufám, že kniha bude napsána vtipnou formou a nedojde k „potoku slz“.

Bajky barda Beedleho od J. K. Rowling mám na svém seznamu Chci si přečíst pěkně dlouho a ještě se mi hodí do mé Čtenářské výzvy 2017, takže když jsem ji zahlédla v regálu, musela jsem si ji půjčit. Doufám, že nedostanu chuť podívat se zase na celého Harryho Pottera, kterého prostě miluji (protože v listopadu jsem už takovou „chuť“ měla).

Na Pátou vlnu od Ricka Yancee číhám už pěkně dlouho, tak doufám, že bude stát za to. Film jsem zatím neviděla a doufám, že po přečtení knihy na něj budu mít ještě náladu. Další díly ze série jsem si zatím nepůjčovala, protože bych je opravdu už nepobrala.

Autorku Ursula Poznanski mám opravdu - její kniha Erebos mě opravdu zaujala - půjčila jsem si Slepí ptáci, ale zjistila jsem, že jde o druhý díl volného pokračování o detektivce Beatrice Kasparyové, takže nejspíš ještě zaskočím do knihovny pro knihu Pět.

 

         

Přečteno za únor 2017

Konečně mám po zkouškovém (bylo celkem náročné, hlavně jedna debilní zkouška), bohužel mi, ale začal už letní semestr, který bude asi celkem náročný - hlavně jeden debilní předmět! Ale sepsat knihy za únor se mi podařilo rychleji než za leden - takže si můžu pogratulovat.

1) Pekáč buchet - Kateřina Petrusová
2) Hovno hoří - Petr Šabach
3) Moře klidu - Katja Millay
4) Všechno, úplně všechno - Nicola Yoon
5) Historie nás dvou - Rachel Harris
6) Najít Sky - Joss Stirling
7) Nebe je všude - Jandy Nelson
celkem 1837 stran

Další kniha od skvělé české autorky, kterou jsem si zamilovala, jen škoda, že už mám všechny knihy od ní přečtené. Bohužel Pekáč buchet se mi zdá nejslabší knihou od autorky (recenze knihy na stránkách CBDB - Wajny).
Další kniha od českého autora - Hovno hoří - která mě příjemně překvapila. Jedná se o útlou knížku, kde hlavní úlohu hraje sarkastický muž, který se snaží vystihnout rozdíly mezi muži a ženami. Plus jsou zde také scénky, které se objevili v Pelíškách!
Moře klidu je kniha, která na mě působí hodně zvláštně. Hlavní "zápletka" je dost závažná, ale přišlo mi, že celá kniha vyzněla moc povrchně...až na perfektně propracované charaktery postav (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Všechno, úplně všechno je knihou měsíce únor! Chytla mě za srdce a budu na ní ráda vzpomínat (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Historie nás dvou je příjemná oddychová kniha, na které mám poslední dobou chuť (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Najít Sky je kniha, která má slibný rozjezd na pořádnou sérii o Savantech, bohužel v České republice nevyšli další díly (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Nebe je všude - za mě nejslabší kniha měsíce únor - s výběrem této knihy jsem se dost sekla - myslím si, že je spíš pro mladší věkovou skupinu než jsem já.

  

Všechno, úplně všechno

               
Tento měsíc jsem měla hroznou chuť na pořádné romanťárny, které nejsou nijak dramatické a vždy skončí dobře. Myslím, že i příští měsíce bude v tomto duchu.