Příliš mnoho Kateřin - Kniha o ničem?

Příliš mnoho Kateřin - John Green

Knižní klub - 2015
ISBN: 978-80-242-4799-1

Moje druhá kniha od Johna Greena, kterou jsem četla. Po "Hvězdy nám nepřály" jsem čekala wau efekt, který se bohužel nekonal. Po přečtení ostatních recenzí a zjištění hodnocení jsem věděla, že tato kniha není pro každého a možná jsem raději měla sáhnout po jiné Greenovce. V knihovně, ale bohužel žádná jiná k dispozici nebyla, takže proč ne zrovna Příliš mnoho Kateřin?

Příběh začíná zajímavě -  s Colinem se rozešla již devatenáctá Kateřina, aby na ni zapomněl a přestal se utápět v lítosti, poslechne svého kamaráda Hassana a vydá se s ním na cestu, která nemá žádný cíl. Myslím si, že to je dobrý začátek knihy, ale pak přišlo jedno velké nevýrazné nic, které se mělo tvářit jako promyšlený příběh s velmi zajímavou matematickou zápletkou, která je ve výsledku vlastně o ničem. Matematická rovnice sice nakonec objasní jednu věc Colinovi, že nic nejde předvídat, ale to mi přijde trochu unylé a bezduché.

Takže ve výsledku je vlastně kniha o ničem, ale na druhou stranu je to už dva týdny, co jsem ji přečetla a tak nějak na ní nemůžu zapomenout, takže možná tohle byl záměr pana Greena - kniha o ničem, která Vás ale nutí přemýšlet a vy zjistíte, že chcete přesně to co Colin (a každý z nás je tak trochu Colinem).

+ kniha se čte jedna radost, krásně ubíhá a nejsou zde žádné přebytečné pasáže
+ autorův styl psaní je jednoduchý a umí Vás vtáhnout do děje
+ kamarád Hassan, který se díval na svět optimisticky, na nic si nehrál a s ničím si nelámal hlavu
+ Colin mi připomínal Sheldona ze seriálu The big bang theory (nerdovská tématika prostě teď frčí)
+ zjistíte, že na každého Colina čeká nějaká Kateřina Lindsey (tak jako na Sheldona Amy)
+ "posedlost" Kateřinami

- nápad na příběh zajímavý, ale nedokázal se více rozvést
- Colin, který řešil absolutně všechno od nesmrtelnosti brouka po perpetum mobile
- musela jsem si zvykat na vysvětlivky pod čarou, kterých je tam opravdu hodně moc - ze začátku mě trochu brzdily v ději

3,5/5 hvězdiček

Z knihovny I.

Jsem typ člověka, který jde vždy do knihovny s tím, že si půjčí maximálně tři knížky. Ale pak najednou v regálu zahlídnete knihu, kterou si chcete už tak dlouhou přečíst, ale ona byla pořád rozpučovaná, ale teď ji zrovna mají - prostě osud.! Takže to pak vypadá tak, že máte plnou tašku + ještě jednu až dvě knížky nesete v ruce, protože je prostě musíte mít. Plus knihovnice na Vás kouká jako na úplného blázna, který nedělá nic jiného než, že čte. Ne, že by to nebyla pravda. 

Takže tady máte moje „úlovky“ (někdy je to totiž opravu boj).

Po shlédnutí filmu Hvězdy nám nepřály (ano, konečně jsem se odhodlala podívat na film, i když s trochou nátlaku) jsem měla chuť na nějakou další knihu od Johna Greena. Po knize Příliš mnoho Kateřin jsem si půjčila Will Grayson, Will Grayson, kterou napsal John Green v tandemu s Davidem Levithanem.

Od spisovatelky Jandy Nelson jsem přečetla Nebe je všude (bohužel kniha mě moc nezaujala), rozhodla jsem se, ale že ji dám ještě šanci - Dám ti slunce.

Na co Alice zapomněla mě bohužel moc nezaujala (na stránkách CBDB - Wajny), ale i tak dám spisovatelce šanci, protože knihy, které jsem si půjčila mají trošku lepší hodnocení a hodně lidí mi říká, že prostě její knihy jsou boží, tak uvidím, třeba ji konečně přijdu na chuť - Zamilovaná hypnotizérka a Sedmilhářky. Druhou zmiňovanou knihu jsem si půjčila také kvůli seriálu, který je vysílán stanicí HBO. Ještě úplně nevím, jestli se chci na seriál koukat, ale pro jistotu si tuto knihu přečtu, protože po zhlédnutí bych už neměla na knihu náladu  (viz. většina dílů Harryho Pottera L).

Čtenářské výzvy mě hodně baví. Jako první položku v seznamu - kniha, která je starší než čtenář - jsem si vybrala knihu 1984 od Orwella.  Farma zvířat patří mezi moje oblíbené knihy a zpříjemňovala mi přípravu na maturitu (co si budeme nalhávat, mě to téměř každá kniha zpříjemňovala až na Na cestě od Keruaca, kterou jsem prostě nedokázala dočíst (asi nejsem zase takový beetník, jak si myslím).

Za tuhle knihu se tak trochu stydím - Něžná je noc od Fitzgeralda. Knihu jsem si půjčila pouze kvůli její obálce, kterou poslední dobou vídám téměř u každého instabooktobera (a prý nemůže instagram „inspirovat“). Takže asi tak!

O Rutě Sepetys jsem toho hodně slyšela - úžasná spisovatelka se zajímavý příběhy - takže jsem si radši půjčila hned dvě knihy - Sůl moře a V šedých tónech - doufám, že budu moct jen souhlasit.

Když pan Pes kousne od Briana Conaghana je pro mě neobvyklá kniha, ale námět knihy mě zaujal a já doufám, že kniha bude napsána vtipnou formou a nedojde k „potoku slz“.

Bajky barda Beedleho od J. K. Rowling mám na svém seznamu Chci si přečíst pěkně dlouho a ještě se mi hodí do mé Čtenářské výzvy 2017, takže když jsem ji zahlédla v regálu, musela jsem si ji půjčit. Doufám, že nedostanu chuť podívat se zase na celého Harryho Pottera, kterého prostě miluji (protože v listopadu jsem už takovou „chuť“ měla).

Na Pátou vlnu od Ricka Yancee číhám už pěkně dlouho, tak doufám, že bude stát za to. Film jsem zatím neviděla a doufám, že po přečtení knihy na něj budu mít ještě náladu. Další díly ze série jsem si zatím nepůjčovala, protože bych je opravdu už nepobrala.

Autorku Ursula Poznanski mám opravdu - její kniha Erebos mě opravdu zaujala - půjčila jsem si Slepí ptáci, ale zjistila jsem, že jde o druhý díl volného pokračování o detektivce Beatrice Kasparyové, takže nejspíš ještě zaskočím do knihovny pro knihu Pět.

 

         

Přečteno za únor 2017

Konečně mám po zkouškovém (bylo celkem náročné, hlavně jedna debilní zkouška), bohužel mi, ale začal už letní semestr, který bude asi celkem náročný - hlavně jeden debilní předmět! Ale sepsat knihy za únor se mi podařilo rychleji než za leden - takže si můžu pogratulovat.

1) Pekáč buchet - Kateřina Petrusová
2) Hovno hoří - Petr Šabach
3) Moře klidu - Katja Millay
4) Všechno, úplně všechno - Nicola Yoon
5) Historie nás dvou - Rachel Harris
6) Najít Sky - Joss Stirling
7) Nebe je všude - Jandy Nelson
celkem 1837 stran

Další kniha od skvělé české autorky, kterou jsem si zamilovala, jen škoda, že už mám všechny knihy od ní přečtené. Bohužel Pekáč buchet se mi zdá nejslabší knihou od autorky (recenze knihy na stránkách CBDB - Wajny).
Další kniha od českého autora - Hovno hoří - která mě příjemně překvapila. Jedná se o útlou knížku, kde hlavní úlohu hraje sarkastický muž, který se snaží vystihnout rozdíly mezi muži a ženami. Plus jsou zde také scénky, které se objevili v Pelíškách!
Moře klidu je kniha, která na mě působí hodně zvláštně. Hlavní "zápletka" je dost závažná, ale přišlo mi, že celá kniha vyzněla moc povrchně...až na perfektně propracované charaktery postav (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Všechno, úplně všechno je knihou měsíce únor! Chytla mě za srdce a budu na ní ráda vzpomínat (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Historie nás dvou je příjemná oddychová kniha, na které mám poslední dobou chuť (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Najít Sky je kniha, která má slibný rozjezd na pořádnou sérii o Savantech, bohužel v České republice nevyšli další díly (recenze na stránkách CBDB - Wajny). Nebe je všude - za mě nejslabší kniha měsíce únor - s výběrem této knihy jsem se dost sekla - myslím si, že je spíš pro mladší věkovou skupinu než jsem já.

  

Všechno, úplně všechno

               
Tento měsíc jsem měla hroznou chuť na pořádné romanťárny, které nejsou nijak dramatické a vždy skončí dobře. Myslím, že i příští měsíce bude v tomto duchu.

Brooklyn - příběh mladé ženy, která si nebyla ničím jistá

Zdroj:cbdb.cz

Brooklyn - Colm Tóibín
Mladá fronta - 2010
ISBN: 978-80-204-2227-9

Kniha je rozdělená do několika částí a celý příběh se odehrává v průběhu téměř dvou let. Hlavní postavou je mladá irská dívka Eilis Laceyová, která je svou rodinou donucena odjet pracovat do Ameriky. Ke knize jsem dostala díky traileru na film, který jsem viděla, a zaujal mě.

První část knihy mi připadala docela nudná, přišlo mi, že se jedná pouze o popisy věcí a postav, které Eilis z povzdálí pozoruje a dál rozebírá. Eilis mi přišla nevýrazná a nejistá a její rodina na mě působila jako z románu Pýcha a předsudek. Postupné donucení Eilis k odjezdu, mě ještě více utvrdilo v tom, že Eilis je nejistá a bojí se říct, co vlastně chce a jít si za svým. Otázka je jestli Eilis vůbec ví, co chce, možná jen to, že se chce podobat své sestře Rose.
V Americe konečně došlo k velké změně Eilis, která už jenom nepozoruje, ale začíná také žít. Seznámení s Tonym, který dokáže v Eilis naplno probudit vše, co chtěla a skrývala. Akorát je zde zase problém, že i přesto, že si není Eilis stoprocentně jistá, nechá se Tonym dostrkat tam, kam on chce. Návrat do Irska, nám zase ukazuje jak je Eilis nevyzrálá a nedokáže říct, co vlastně chce a i přestože se snaží působit sebejistě, ale je to pořád ta nejistá Eilis. Konec knihy byl hodně kritizován, že byl 

                                                                          moc uspěchaný, ale podle mě se k této knize dokonale hodil, protože Eilis přesně                                                                                 taková je - uspěchaná a nejistá.                                                       

                    

+ kniha nemá žádný neotřelý děj, ale svými myšlenkovými pochody vás Eilis zaujme
+ nejedná se čistě o romantickou knihu, ale spíše o psychologický pohled do hlavy mladé ženy
+ popisy situace v Americe z pohledu přistěhovalců, krásně dotváří celkovou atmosféru Ameriky v minulém století

- překlad knihy je zdařilý, ale vadí mi formální úprava (např. uvozovky jsou mimo)
- i přesto, že se kniha odehrává během téměř dvou let, nedošla k žádné výrazné změně (vývoji) charakteru postav

- vedlejší postavy mají jen velmi malý prostor ke svým projevům a člověk k nim za tu dobu nedokáže „přilnout“

- kniha má pořád stejnou úroveň vyprávění, pořád stejně plyne a i když se tam stane něco mimořádného, kniha vás nedokáže pohltit a prožívat vše s hrdiny

4/5 hvězdiček